Rozhovor s pořadatelem závodů Janem Stryalem
Mnozí z vás znají Honzu spíš jako "chlápka s časomírou" TimeControl, který se na závodech jen tak mihne a vetšinu času je v cíli s notebookem. Stojí ovšem i za populárním dvoudenním závodem Víkend s Fitminem, který letos proběhl v květnu.
Ahoj Honzo, představil bys nám prosím sebe, svou rodinu a psí smečku?
Tak já jsem Honza, moje manželka se jmenuje Terka. Máme dvě děti, Honzíka tomu jsou 3 roky a šestiletou Lucinku. K tomu máme ještě dva pejsky, desetiletou border kolii Dárečka a dvouletou fenku evropského saňového psa Skaj. Tu jsem si pořídil k 30tým narozeninám, že jednou budu s ní závodit, ale bohužel není na to moc čas skloubit moje zaměstnání a vedlejší činnost (gravírovaní a měření závodů) a do toho ještě rodinu a trénink se psem... No popravdě co si budu nalhávat asi jsem měl velké oči :).
Jak ses dostal k měření závodů? Je to pro tebe koníček nebo spíš zaměstnání? Jsi srdcem spíš technik nebo sportovec? Řekni nám pár slov i o své slavné "sanitce" :).
Často nás můžete potkávat na závodech společně. Je to koníček i zaměstnání. Osobě můžu říct, že jsem určitě sportovec, ale i technik. Takže od každého tak trochu.
Jak jsem přišel k závodům a k měření? Tak všechno je vlastně díky našemu pejskovi Dárečkovi, je to pes s velkým srdcem, který nás ke všemu přivedl, díky němu máme to co máme. Před 7 možná 8 lety jsem byl s Dárečkem na svém prvním canicrossovém závodě a viděl jsem jak závod probíhá. Napadlo nás doma s manželkou: "co takhle uspořádat takové závody, ale trošku jinak", nechci říct lépe, ale prostě zajímavější závod, který bude ze srdce a bude pro lidi...
Tak jsme se do toho pustili a začali jsme postupně pořádat závody. Postupem času jsem koupil vybavení a začal zdokonalovat časomíru a také jsem si pořídil stroj na gravírování a začal vyrábět medaile na své závody a později i na závody dalších pořadatelů. Postupem času se o mě začalo vědět a začali se nabalovat zájemci na měření a gravírování.
No co bych mohl o své sanitce říct? K sanitce jsem přišel čirou náhodou, když jsem hledal nějakou dostupnou dodávku. Ale při prohledávání inzerátů jsem nenašel nic kloudného a za rozumnou cenu. Měl jsem nějaký nastavený cenový strop, který jsem ochotný investovat. Najednou v jednom inzerátů bylo zobrazeno asi 5 různých sanitních vozů do dražby. Pro mě dražba byla úplná novinka a jsem za to rád - sehnal jsem relativně dobré auto za dobrý peníz, které mi už pár let slouží.
Každý mě odrazoval že na co sanitku, že to bude vyježděné... ale toho jsem se nebál. Jednalo se o auto s plným servisem, motorem a dokonce i kompletně novou palivovou soustavou. A hlavně, je to auto, které víceméně zajede kamkoliv! Občas se i různí pořadatelé diví, že jsem tam vůbec zajel :).
Podílíš se i na pořádání závodů. Které to jsou a jaká je tvoje role? Pořádáš je sám nebo ve spolupráci s někým?
Tak jak jsem zmiňoval, tak vše začalo právě tím, že jsme chtěli zkusit uspořádat závod. Cca před 7 - 8 lety jsme pořádali náš úplně první závod. Závody byly úspěšný a tak se to začalo rozjíždět.
Začal jsem postupně kupovat vybavení a rozjíždět svou časomíru. A pořádat další závody. Nyní pořádáme závody jednou za rok v okolí našeho bydliště a to u nás pod zámkem Lemberk. Jedná se o závod Víkend s Fitminem.
Závody pořádáme s manželkou sami, máme pár pomocníků a moje role je ta nejhlavnější. Já jsem vždycky ta hlava co to vymyslí, ale potřebuji nějakou podporu a tu mám od své manželky, hodně dám na její názor. Sám bych se do ničeho jen tak nepustil, ona je taková ta psychická podpora co nás drží nad vodou :).
Co je dle tebe největším pořadatelským oříškem? Snažíš se víc vyhovět lidem nebo psům?
Pro nás největší voříšek je komunikace s lidmi, přijde mi že rok co rok jsou ty generace lidí hloupější a hloupější, ale snažíme se to nějak moc nevnímat a hlavně co nejvíce všem vyhovět i když je to někdy opravdu těžké. Každopádně vždy se snažíme najít co nejlepší řešení pro všechny.
Co tě na roli pořadatele baví nejvíce a co naopak nejméně?
Tak určitě co je nejvíc, tak to slyšet dobrý recenze a ohlasy závodníků. Slyšet, že byl závod super a že doufají že uspořádáme další ročník je užasný. Není to jenom práce na dva dny, ale je to práce na týdny, měsíce, je to opravdu dlouhé a člověk je unavený, ale když slyšíme že se to povedlo, tak nás to hned nakopne a řekneme si, že jsme odvedli fajn práci.
Jak vnímáš současnou situaci v ČR co se týče pořádáni musherských závodů? Zmínil bys nějaké pozitivní a negativní trendy?
No, v současné době je hrozně moc závodů a už se začínají krýt s dalšími jinými závody. No, lidově řečeno kdo má díru do prdele chce pořádat závody. Jako osobně si říkám kam ten svět spěje například ohledně ceny startovného... jsou závody, které jsou perfektní a startovné stojí 300 Kč a lidí se přihlásí hrozně málo. A pak jsou závody za startovné 500,- a výš a lidí tam je registrovaných jak sr..ek.
Jsem takového názoru, že startovné do 350,- je fajn, ale platit startovné například 700,- za 2 km běhu? To mě osobně přijde mimo realitu. Když to srovnám s cyklo závodem, kde pořadatel musí zajistit zdravotní službu, občerstvení, pomocníky na trati a značení na cca 50-100 km... asi je někde něco špatně :).
Co se týká přímo ofiko závodů tak je fajn, že někteří pořadatelé se chtějí posouvat dál a dali mi možnost jim nabídnout mé služby a spousty závodníků to jistě ocení, protože i tento sport se posouvá do předu a je škoda zamrznout v 90 letech. Víceméně jezdím rád na všechny závody. Jestli se jedná o jednodenní, dvoudenní nebo oficiální závody je to víceméně jedno. Každý pořadatel to pořádá jinak a po svém.
Ale jsou i závody, které mě vyloženě štvou - pořadatel není schopný zajistit elektřinu, pomalu ani neumí říct kde bude start a cíl. Nemám také moc rád, když si pořadatel vymyslí cíl někde v lese kam se nedá zajet ani autem a člověk pak musí všechny věci tahat ručně někam do lesa :). Ještě že mám tu sanitku :).
Který závod jsi pořádal jako poslední? Jak se povedl? Na který se rád vracíš s časomírou?
Poslední byl již zmiňovaný Víkend s Fitminem. Nebylo to jen uspořádat závod, ale měli jsme také doprovodný program. Vše připravit, aby to navazovalo a klapalo jak má bylo náročné. Jsme takového názoru, že se to snažíme dělat pro lidi a ne pro zisk. Proto se snažíme vymyslet nějaký doprovodný program, aby si z toho každý závodník aspoň něco odnesl.
Popravdě se rád vracím na všechny závody, každý závod je jiný a o jiných lidech a i když mě někdy něco naštve tak na všechny jezdím rád. Jsem typ člověka co neumí říkat NE a dost :)!
Ale jedny z těch top ofiko závodů musím zmínit závody od M.C. METUJE. Prostě jejich závody mají koule a vše šlape jak má na nejvyšší úrovni! Dost jiných pořadatelů by se mohlo učit :).
A jestli tě zajímají věci ohledně svazu tak tomu já nerozumím, já jsem pouze takovej ten pěšák z ulice :).
Na co dalšího se můžou čtenáři těšit? Prozradil bys nám své plány na podzim?
Na co dalšího se mohou závodníci těšit? No to bych rád taky věděl :), ale určitě na něco se těšit mohou :). Rád se posouvám kupředu.
Podzim bude pro mě popravdě náročný. Po delší pauze začínáme závodem na Sadské a od září bude studovat ještě manželka dálkově školu. Musíme vše skloubit, moje hlavní zaměstnání, gravírování, manželky školu, děti a ještě měření závodů. Ale už se na to těším, bude to nová výzva pro tento podzim. Snad se z toho nezhroutíme.
Jednu novinku mám v hlavě, ale to uvidíme jak se bude vyvíjet podzim. Ale jak mě spoustu lidi zná, tak vždy si jdu pomalu za tím co chci... :)